Stesk po domově

Přinášíme vám fanfikcové drabble ze světa Inkoustového srdce od naší skvělé Rogeriny R. Maylor!

Usmál se svým pokřiveným úsměvem, pod kterým nedokázal skrýt svoji bolest. Usmíval se na plamen ohně, který mu olizoval paži, aniž by ji kousl. Tančil po ní a dováděl jako doma. Už i v tomto světě se Prašprst naučil jak ohni porozumět.

Někdy, když se hodně soustředil, měl pocit, že ho slyší šeptat, a to ani nemusel ochutnat med ohňových elfů. Jak ti mu chyběli! Skoro tak jako malé, třepotavé víly, které vždy nenechavýma ručkama hladily jeho jizvy, které mu udělal Basta svým nožem.

Ač se snažil, jak mohl, domov zde nikdy mít nebude.

Musel co nejdřív najít Kouzelného jazyka.